Kamil Henner (lékař)
| Kamil Henner | |
|---|---|
.png) Kamil Henner (časopis Praktický lékař,1945) | |
| Narození | 30. března 1895 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. srpna 1967 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Rodiče | Kamil Henner |
| Příbuzní | Marie Pujmanová (sourozenec) Ferdinand Pujman (švagr) Petr Pujman (synovec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamil Henner (30. března 1895 Praha[1] – 26. srpna 1967 tamtéž) byl český lékař a vysokoškolský pedagog, zakladatel moderní neurologie v Československu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 30. března 1895 v Praze do právnické rodiny. Jeho otec Kamil Henner byl profesorem církevního práva, a synovi byla také původně předurčena právnická dráha. I jeho předci byli právníky po několik generací. Sestrou Kamila Hennera byla spisovatelka Marie Pujmanová.[2]
Po maturitě se rozhodl, po vzoru svých spolužáků, že začne se studiem medicíny. Studoval na klasickém gymnáziu v Křemencově ulici, kde k jeho spolužákům patřili pozdější lékaři: psychiatr Vondráček, bakteriolog Feierabend a stomatolog Neuwirth.
Jeho studium probíhalo výtečně, měl výbornou ze všech zkoušek, takže promoval „sub auspiciis“ s přednáškou, hudbou a s dárkem od prezidenta republiky, od kterého získal zlaté hodinky. Musel na ni však čekat dlouho, až do roku 1921.
Od počátku měl K. Henner největší zájem o neurologii, ve které však nebyly v té době poměry jednoduché. Neurologie vznikla v Evropě tehdy buď z interního lékařství, to ve většině zemí, nebo z psychiatrie, a to pouze v německy mluvících oblastech. Henner nastoupil na I. interní kliniku profesora Ladislava Syllaby, na níž vydržel až do roku 1931. Zde se začal zabývat neurologií, jako například poznáváním a léčením nádorů a zánětů mozku. Vytvořil podrobný chorobopis. Stal se docentem a krátce na to i profesorem neurologie.
V roce 1937, kdy odešel profesor Haškovec do důchodu, převzal po něm K. Henner kliniku. Po 2. světové válce, v roce 1945, jemu a jeho žákům byla svěřena velká část původní německé neurologicko-psychiatrické kliniky (jako česká neurologická klinika). V té době se ocitla československá neurologie na příkrém vzestupu. Všude po Československu vznikala po jejím vzoru v nemocnicích samostatná neurologická oddělení, na lékařských fakultách neurologické kliniky. V tomto oboru tak došlo ke značnému pokroku. O to se zasloužil především on sám, později i jeho žáci.
Jeho dílo čítá na pět set originálních vědeckých prací, z toho řadu monografií. Jeho největší přínos je v oblasti epilepsií, kde značně přispěl i k léčbě a k vypracování životosprávy, dále i v oblasti roztroušené sklerózy mozkomíšní (dost časté onemocnění bílé hmoty mozkové) a v mnohých jiných. Ke konci života vydal také rozsáhlou učebnici neurologie.
Zemřel 26. srpna 1967 na krvácení z aorty a v tento den konají jeho nejstarší žáci pouť na Vyšehradský hřbitov, kde kladou květiny na rodinnou hrobku rodiny Hennerovy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Marie Pujmanová, s. 1163.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Kamil Henner ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kamil Henner (lékař)
- Hlavní zdroj
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Henner Kamil st. *1861 s rodinou
